Thirion...malá lekce z historie
První Věk, nazývaný Věk Krve, byl dobou formování civilizací. Bez pochyby probíhaly i ozbrojené konflikty o nadvládu nad územími jak mezi jednotlivými rasami a národy, tak i v rámci ras. Uzavírala se různá spojenectví, která byla vzápětí zrazena a vytvořena nová… Není přesně známo, kdy přesně Věk Krve začal, neboť písemných záznamů z té doby je velmi málo a ty, které se dochovaly, jsou dost kusé a útržkovité. A příběhy, které se tradovaly ústně, jsou dnes považovány za legendy.
Nicméně faktem je, že po staletí trvajících válkách (jejich délku odhadují elfí učenci asi na 5000 let), patřila valná část Thirionu elfům. Trpaslíci se stáhli do hor na severovýchodě, které jsou bohaté na železnou rudu a drahé kovy. Gnómové a půlčíci se usadili v na jihozápadě na Hainské vrchovině a u Rákosového jezera. Zbylí skřeti, trollové a příslušníci podobných pronárodů (ti, kteří nebyli pobiti ve Válkách Krve) byli vypuzeni na kamenitou náhorní rovinu na východě, která je dnes známá jako Pustina. Tohle uspořádání se víceméně udrželo až do současnosti, přestože výraz „víceméně“ je tu více než na místě.
Nutno podotknout, že v 1. věku nežili na Thirionu žádní lidé.
Velmi krátce po skončení válek Věku Krve přistály na jižním pobřeží Thirionu lodě plné osadníků dosud neznámé rasy, kteří sami sebe nazývali „lidé“. Jejich příchodem se na Thirionu začal počítat nový věk, který elfové pojmenovali Věk Světla. Lidé, kteří podle jejich vlastních slov uprchli před hladomorem ve své původní vlasti, si na jižním a jihovýchodním pobřeží založili osady, začali obchodovat s půlčíky a gnómy, posléze i s elfy a trpaslíky z hor. Jejich města na pobřeží se rychle rozrůstala, lidí přibývalo a jejich panství se začalo zvolna rozšiřovat na severozápad, směrem k Sivým horám. Elfové nikdy nebyli tak početná populace, aby jim působilo obtíže postoupit území lidem, navíc měli ze spolupráce prospěch, protože lidé nadále udržovali obchodní styky se svou starou vlastí. Pro Thirion jako celek byl Věk Světla obdobím prosperity a blahobytu. V horách na ostrově Cirebon objevili trpaslíci naleziště diamantů a zahájili těžbu.
Asi 300 let po příchodu lidí na Thirion se však mezi elfy začaly ozývat nespokojené hlasy. Části elfů bylo proti mysli, že se nově příchozí rasa rozpíná, mýtí lesy a chová se bezohledně k přírodě. Avarianští elfové, Nespokojenci, mezi lidmi nazývaní Temní elfové, se dívali na lidi jako na „podřadnou rasu“ a požadovali radikální řešení: buď lidi vyhladit, nebo je alespoň přimět odejít z Thirionu. Nespokojenci však byli v menšině a na Radě v Caras Galenonu byly jejich požadavky zamítnuty. Odpor Avarianských elfů však neutichl. K nejhoršímu došlo, když se objevily první lidské osady objevily až na pomezí Velkého Tichého hvozdu (tehdy se zasahoval až k toku řeky Laifa). Zpočátku mizeli ve Hvozdu osamělí jednotlivci, nakonec Hvozd pohltil (doslova) celou osadu. Elfům bylo jasné, že za činem stojí Avarianští elfové. Byla svolána Rada a byli přizváni i zástupci lidí. Co přesně bylo na Radě vyřčeno, zůstalo utajeno, nicméně výsledkem byl odchod Temných elfů do exilu na Eldarské vrchovině na severozápadě Thirionu a dohoda s lidmi, že Tichý hvozd zůstane napříště nedotknutelným územím elfů. Na incident na hranicích Tichého hvozdu se mezi lidmi pozvolna zapomnělo.
Rozkvět Thirionu pokračoval ještě dalších 2000 let, vznikla velká města jako Sarnia, Merredin a Cornallis, která se stala správními centry lidského království. Do velkých měst si šlechta a bohatí obchodníci zvali také příslušníky jiných ras – elfy jako učence a umělce, trpaslíky jako kováře a stavitele, gnómy jako alchymisty a vynálezce. Ti se často ve městech usadili na trvalo a začali vytvářet více či méně uzavřené komunity.
Samostatnou kapitolu ve Věku Světla tvořili půlčíci. Konzervativní hobiti zůstali v Hainlandu (tak nazývají gnómové svou zemi) a ostatní se vydali do „velkého světa“. Živí se buď jako zlodějíčci a dobrodruzi, nebo se věnují obchodu. V každé větší osadě provozují hobití tržnici (něco jako blešák).
Pustina zůstávala zemí nikoho, žádný z národů nestál o území obývané obry a skřety.
Konec Věku Světla přišel opět z moře, tentokrát to však nebyli mírumilovní osadníci, ale dobyvační nájezdníci ze západu. Začal Věk Chaosu. Nájezdy Korzárů přicházely nepravidelně a na různých místech, někdy se je podařilo odrazit, jindy dočasně obsadili část pobřeží. Oblast dnešního Ardahanu se stala dokonce na celých 35 let kolonií říše Kher, odkud Korzáři připlouvali. Situace využili skřeti a začali podnikat pustošivé výpady z Pustiny a z hor. Námořní obchod ustal úplně, thirionská ekonomika se ocitla v krizi, v mnoha oblastech nastal hlad (kvůli válkám nepracovalo v zemědělství dost lidí na to, aby byli schopni vyprodukovat dostatek potravin). Asi po 800 letech korzárské nájezdy ustaly. Skřeti v plenění sice pokračovali s nezmenšenou silou, ale netrvalo dlouho a thirionským vojskům se podařilo vykázat skřety do patřičných mezí (vyhlazeni nebyli, ale jejich nájezdy už nejsou tak časté).
Tři století válek si na kontinentě vybrala krutou daň. Počet obyvatel se zmenšil na polovinu, z početných přístavů zbyly jen čtyři (Merredin, Orellan, Morath a elfský Firth), některé oblasti venkova zůstaly zcela neobydlené.Původně jednotné lidské království se rozdělilo na menší celky, jejichž hlavními městy se stala původní správní centra. Při pobřeží Merredinského zálivu se rozkládá říše Ardahan, k níž přináleží i Farnské ostrovy a město Ballmena na východní straně Sivých hor. Severně od Sivých hor, kolem dolního toku řeky Savona, leží království Cenigallia, které pečlivě udržuje přátelské vztahy s elfy z Velkého Tichého hvozdu. Odlehlá Rinconská Marka na jihovýchodním pobřeží byla původně součástí Ardahanu, ale postupně se nenápadně osamostatnila - zdá se, že Ardahan o Marku nejeví zájem… Ne že by ardahanský král neposílal výběrčí daní a jiné posly, ale když se během 10 let nevrátil ani jeden (ani jeden nedojel ani do místa určení), byla Rinconská Marka odepsána jako ztracené území. A pak je tu městský stát Cornallis u Vittorského jezera, jenž zprostředkovává obchod s trpaslíky z Železných a Zlatých hor.
Elfové, trpaslíci a gnómové si udržují své državy získané ve válkách Věku Krve.
Taková je tedy situace v současné době, v roce 99 Věku Soumraku.